ČLÁNKY | ZDRAVÍ
Články umístěné pod jednotlivými kategoriemi a štítky se týkají převážně posilování, výživy a zdravého životního stylu a jsou orientované na obyčejné naturální kondiční cvičence.
Většina závažných tvrzení, která se v těchto článcích vyskytují, jsou řádně ozdrojována. Čili tyto mé články jsou krom jiného postaveny i na evidence-based science, což znamená, že si nic nevymýšlím a že vycházím z nějakých seriózních zdrojů.
|
Jinak řečeno, snažím se i o to, aby informace v mých článcích měly (kromě mých osobních názorů) i nějaké vědecké opodstatnění.
Kromě článků pro tento web přispívám i na platformu
spadající pod Seznam.cz. Avšak abych nedělal dva archivy s články, na této stránce jsem
celou mou tvorbu spojil dohromady. V případě zájmu pouze o materiál na médium.cz můžete přejít buď
sem, nebo
sem.
| STRAVA(64) | CVIČENÍ(58) | REGENERACE(14) | TĚLO(64) |
|
Jelikož na potíže s klouby dodnes existuje poměrně málo účinných farmakologických léčebných postupů, staly se doplňky stravy u lidí s těmito problémy velice populární. Tyto volně prodejné přípravky jsou ale populární i u sportovců a v různých fitness komunitách a to především kvůli tvrzení, že mají na sportem zatěžované klouby šetřící (či dokonce obnovující) vlastnosti a že též mohou na klouby působit jako jakýsi "lubrikant". PŘEČÍST |
|
Každý jsme jiný, čili existují interindividuální rozdíly v reakci na podávanou léčebnou látku. Nehledě k tomu, že jakékoli doplňky stravy podléhají metabolismu střevních bakterií (střevnímu mikrobiomu), který má ale každý jedinec jiný. Je známo (a je to normální), že obsah účinných látek se v různých volně prodejných kloubních výživách různě liší. Nicméně některé studie (včetně průzkumu od dTestu) prokázaly značné rozdíly mezi obsahem uvedeným na etiketách a skutečným obsahem. Kdy tento obsah byl v některých případech výrazně nižší nebo dokonce žádný. Kvůli způsobu výroby přípravku, struktuře účinné látky, různé části léčeného těla a hlavně kvůli složitosti měření je těžké posoudit, v jakých koncentracích se účinné látky do cílových tkání dostanou. Je tedy možné, že tyto koncentrace jsou nízké a v krevní plazmě a kloubních tkáních tak nedosahují požadovaných léčebných koncentrací. Všechny organizace a společnosti, které mají co do činění s kloubními problémy, doporučují u mírnějších potíží spíše nefarmakologickou léčbu a to především formou cvičebních programů. A u lidí s nadváhou také pomocí programů na snížení hmotnosti. Čili je velice vhodné se zaměřit na svůj životní styl včetně stravy, která by měla být celkově přiměřená, protizánětlivá a blahodárná pro náš střevní mikrobiom. |
|
| 2.3.2022 | kategorie: STRAVA | štítky: suplementace zdraví senioři | |
|
Není pochyb o tom, že strava amerického či západního stylu obsahuje nadměrné množství soli. Existuje spousta důkazů, že vysoká spotřeba soli v jakékoli populaci vede k vyšší míře hypertenze, kardiovaskulárních chorob a úmrtnosti. Nicméně existují i studie, které neprokázaly žádnou (nebo malou) souvislost mezi spotřebou soli a kardiovaskulárními či jinými problémy. Některé dokonce prokázaly souvislost mezi zdravotními problémy a nízkým příjmem soli. Jak to s tou solí tedy doopravdy je? PŘEČÍST |
|
Doporučené denní množství pro sodík je méně jak 2 g (5 g kuchyňské soli). Nicméně vzhledem k tomu, že běžný příjem sodíku ve stravě je v některých západních zemích (včetně ČR) kolem 6 g denně (15 g soli denně), většina sportovců bude mít sodíku dostatek a jeho náhrada tak obvykle není nutná. Jiné to však může být u těch, kteří mají ztráty sodíku během pocení velké a provozují náročné vytrvalostní sporty v teplém počasí. Mezi jednotlivci, kteří se účastní stejného závodu nebo tréninku, existují v rychlosti pocení i v koncentraci sodíku v potu značné rozdíly. Proto je obtížné sestavit pokyny pro náhradu tekutin a sodíku (soli), které by platily pro všechny. Ke každému sportovci je třeba přistupovat individuálně. K dramatickým ztrátám sodíku dochází především při kombinaci namáhavého cvičení, které trvá déle než několik hodin (4 a více) a to v teplém počasí u lidí s nadměrným a "slaným pocením". Tedy například při maratonech, triatlonech, dlouhých tenisových zápasech, cyklistických závodech apod. Zde je opravdu potřeba přijímat větší množství soli, než se doporučuje u běžné nesportující populace. Podle současného doporučení WHO by měl být příjem soli u dospělých zdravých lidí menší jak 5 g denně. Vzhledem ke značné variabilitě mezi lidmi však neexistuje pro příjem soli žádný univerzální předpis. Optimální příjem soli (sodíku) se bude lišit v závislosti na genetických, zdravotních a behaviorálních předpokladech a okolním prostředí. Přijímat dlouhodobě například pouhé 3 g soli denně (jak některé studie a vlády navrhují) je v současné době v podstatě nemožné. Pokud je někdo zdravý, nemá zvýšenou citlivost na sůl, není v seniorském věku a má určitou životosprávu, nemusí se většího příjmu soli nad doporučenou hranici WHO 5 g denně příliš obávat. Na druhou stranu ale současných přibližně 13 g denně v ČR je zase opačný extrém, který je už zcela určitě ze zdravotního hlediska za hranou. |
|
| 1.2.2022 | kategorie: STRAVA | štítky: zdraví hubnutí senioři potraviny | |
|
Následující článek se bude zabývat jevem, který je nezbytnou součástí našeho chování a bytí, ale který je zároveň často podceňovaný a záměrně omezovaný. Konkrétně půjde o spánek a o jeho významu pro naše zdraví, pro naše sportovní výkony a pro naši následnou regeneraci. PŘEČÍST |
|
Je to o celkové životosprávě (když nebudeme brát v potaz naši genetiku). Kdo bude žít zdravě, dožije se pravděpodobně déle (ať spí jak spí) než ten, kdo má nevhodný životní styl (a spí jak spí). Kortizol (katabolický hormon) i testosteron a růstový hormon (anabolické hormony) jsou po spánkové deprivaci ovlivněny, což může narušit anabolickou a katabolickou rovnováhu a tedy konkrétně i svalový růst. Spánek společně s cvičením se řadí mezi nejsilnější nefarmakologické (naturální) podněty a spánek se zároveň stává i nejanaboličtějším obdobím dne. Z výživového hlediska bude pro maximalizaci svalového růstu a síly vždy nejdůležitější dostatečný příjem kvalitních bílkovin během celého dne. Příjem bílkovin před spaním (například v podobě kaseinu) nám při budování svalové hmoty zřejmě pomáhá, ale spíše tím, že navýšíme celkový denní příjem bílkovin. Dostatek kvalitního spánku je součástí životního stylu, který prospěje jakémukoli tréninku. Spánek nám pomůže zachovat kognitivní funkce, energii a motivaci a umožní, aby regenerační procesy probíhaly naplno. |
|
| 31.12.2021 | kategorie: REGENERACE | štítky: hubnutí energie únava zdraví spánek | |
|
V internetových článcích a populárním tisku se často uvádí, že obsah (mikro)živin v zelenině, ovoci a obilovinách se minimálně za posledních 50 let snížil a dále se snižuje. Toto tvrzení se opírá o údaje a data, která porovnávají složení živin z tabulek potravin publikovaných kdysi a teď. PŘEČÍST |
|
Zdá se, že koncentrace minerálních látek v půdě zůstala buď konstantní, nebo se dokonce zvýšila (díky používání půdních testů a hnojení). Pokud tedy nějaký pokles mikroživin ve vypěstovaných potravinách existuje, tak je způsoben jinými než půdními faktory a to především takzvanou "zelenou revolucí" a efektem ředění. U ovoce, zeleniny a obilovin tvoří sacharidy obvykle 80 až 90% hmotnosti sušiny, takže když šlechtitelé provádějí selekci na vysoký výnos, mohou selektovat především na zvýšení obsahu sacharidů bez záruky, že se úměrně tomu zvýší i obsah ostatních živin. Tomuto jevu se říká "efekt ředění". Pokud skutečně došlo k poklesu mikroživin v potravinách, existuje jednoduché řešení. Jíst prostě o něco méně vysoce průmyslově zpracovaných potravin plné "prázdných kalorií" a do svého jídelníčku zařadit více plnohodnotných čerstvých (sezónních) potravin jako jsou ovoce a zelenina, ořechy a semena, luštěniny, či celozrnné potraviny. V současnosti dostupná zelenina, ovoce i obiloviny stále zůstávají potravinami s vysokým obsahem živin, pokud se ale těchto potravin jí dostatek. |
|
| 28.8.2021 | kategorie: STRAVA | štítky: zdraví porovnání potraviny | |
|
Snídaně se často považuje za nejdůležitější jídlo dne a uvádí se, že její konzumace má vliv na kontrolu tělesné hmotnosti, kardiometabolické rizikové faktory a kognitivní i sportovní výkonnost. Existují ale nějaké důkazy, které tato tvrzení potvrzují? PŘEČÍST |
|
Vynechání jednoho velkého jídla zákonitě způsobí energetický deficit. Avšak naše stravovací chování a náš metabolismus mohou tento deficit ovlivnit. Snídaně (či její vynechání) může ovlivnit jak náš celkový denní kalorický příjem, tak i náš celkový energetický výdej. Celkově vzato ti, kteří se zabývají čistě jen regulací hmotnosti, se nemusí o dostupnost sacharidů pro optimální výkony příliš zajímat. Avšak pro jedince, kteří chtějí maximalizovat své sportovní snažení (obzvláště to silové), je konzumace dostatečného množství sacharidů při snídani velice vhodná. Většina studií, které se zabývaly snídaní a obezitou, prokázaly pouze vzájemný vztah (korelaci), nikoli však kauzální vztah mezi vynecháváním snídaně a obezitou. Z těchto zjištění tedy nelze vyvozovat kauzalitu (příčinnou souvislost), protože u jedinců, kteří pravidelně nesnídají, se často prokázaly faktory nezdravého životního stylu. Když budu žít a jíst nezdravě (jako "čuně" 😊), je víceméně jedno, jestli budu snídat nebo ne. Pouhá snídaně můj špatný životní styl nezmění na dobrý (maximálně třeba jen na o něco lepší 😊). Je to o celkové životosprávě. Existují důkazy (byť ne úplně přesvědčivé), že vynechání snídaně může časem způsobit zdravotní problémy. Zároveň ale neexistují důkazy, že by zdravotní problémy způsobovala samotná pravidelná snídaně. Z toho tedy vyplývá, že pokud někdo bude snídat, riskuje méně a většinou vyhraje. |
|
| 1.6.2021 | kategorie: STRAVA | štítky: zdraví energie hubnutí únava síla | |
|
Ve světě fitness (ale i mimo něj) koluje u některých lidí myšlenka, že pokud chce někdo něco udělat se svojí hmotností, jsou přijaté kalorie to nejdůležitější a nezáleží tedy vůbec na jejich zdroji. Tudíž že kalorie je jako kalorie a nezáleží na tom, odkud (nebo lépe řečeno z čeho) všechny ty kalorie pocházejí. Jestli například z 1000 kJ kupovaných průmyslově zpracovaných sladkostí, nebo z 1000 kJ ovoce a zeleniny. Oboje prý bude mít na hmotnost stejný vliv. PŘEČÍST |
|
Vysoce průmyslově zpracované potraviny jsou většinou navrženy a vyrobeny tak, aby vydržely dlouho v regálech a mohly se všechny ve velkém množství prodat. Bez ohledu na nutriční složení, které má vliv na zdraví zákazníků a konzumentů. Je to prostě byznys, kde kvalita výrobku jde stranou. Střevní disbióza a narušený metabolismus způsobený jednotvárnou a omezenou stravou může mít vliv na naše zdraví i na přírůstky naší tělesné hmotnosti. A to i v případě stejného množství přijatých kalorií jako u pestré a vyvážené stravy. Pokud se budeme zaměřovat na normální (ideálně sezónní) a minimálně zpracované potraviny pocházející přímo z přírody, omezíme tím příjem průmyslově zpracovaných potravin, což nám přirozeně zvýší příjem bílkovin, zeleniny a ovoce (takže i vitamínů, minerálů a vlákniny). Cokoli co sníme, ovlivňuje naše hormony. Hormony ovlivňují naše podněty k hladu či sytosti, což zase ovlivňuje naše chutě, které zase ovlivňují co jíme a kolik. Co a kolik toho sníme má ve výsledku vliv na tloustnutí, či hubnutí. Studie i empirická zjištění potvrzují, že strava s vyšším obsahem bílkovin zvyšuje denní metabolismus mnohem více ve srovnání s dietami s nízkým obsahem bílkovin. |
|
| 3.1.2021 | kategorie: STRAVA | štítky: energie hubnutí zdraví potraviny proč? | |
KDO JSEM?
Jsem Karel Šmída, pro přátele
Charlie, a jakožto
osobní trenér v Praze a popularizátor kondičního posilování pomáhám lidem
změnit se jednak tělesně a kondičně směrem ke zdraví a kráse, ale také duševně ke zdravějšímu životnímu stylu a k úpravě svých zakořeněných (zlo)zvyků a nevhodných stereotypů.
Více informací naleznete na mé
úvodní stránce.
| STRAVA(64) | CVIČENÍ(58) | REGENERACE(14) | TĚLO(64) |