|
|
|
|
|
|
|
ČLÁNKY | HUBNUTÍ
Články umístěné pod jednotlivými kategoriemi a štítky se týkají převážně posilování, výživy a zdravého životního stylu a jsou orientované na obyčejné naturální kondiční cvičence.
Většina závažných tvrzení, která se v těchto článcích vyskytují, jsou řádně ozdrojována. Čili tyto mé články jsou krom jiného postaveny i na evidence-based science, což znamená, že si nic nevymýšlím a že vycházím z nějakých seriózních zdrojů.
|
Jinak řečeno, snažím se i o to, aby informace v mých článcích měly (kromě mých osobních názorů) i nějaké vědecké opodstatnění.
Kromě článků pro tento web přispívám i na platformu
spadající pod Seznam.cz. Avšak abych nedělal dva archivy s články, na této stránce jsem
celou mou tvorbu spojil dohromady. V případě zájmu pouze o materiál na médium.cz můžete přejít buď
sem, nebo
sem.
| STRAVA(50) | CVIČENÍ(51) | REGENERACE(9) | TĚLO(49) |
|
Na téma "počítání kalorií" jsem sice už jeden článek napsal, nicméně okolnosti mne přiměly k tomu, abych se tomuto tématu ještě jednou věnoval. Na internetu se totiž vyskytují různí pochybovači, kteří sice přímo nezpochybňují platnost energetické bilance (někteří však i to), ale zpochybňují význam počítání kalorií (nejčastěji při snaze o zhubnutí). PŘEČÍST |
|
Při stravování záleží na kvalitě potravin a na rozložení makroživin. Ale tím pádem záleží i na celkové přijaté energii, protože makroživiny jsou nositelé energie - 1 g bílkovin a sacharidů mají cca 4 kcal a tuky cca 9 kcal. Kdo sleduje makroživiny, počítá si i kalorie. Často mají opakované a dlouhodobé problémy s hubnutím obézní lidé. Jenže obézní lidé už mají většinou nějaký zdravotní problém souvisící s metabolickým syndromem, který energetickou bilanci (příjem vs. výdej) může určitým způsobem rozhodit či vychýlit. Zdraví lidé ale mohou z počítání kalorií těžit. Nikdo ze zastánců kalorického počítání přece netvrdí, že to funguje s digitální přesností. Počítání kalorií je jen pomůcka, kdy její přesnost bude záviset na mnoha proměnných. Pokud se však ony proměnné začlení do zvolené energetické rovnice, může se konečný výsledek rovnat úspěšnému dosažení našeho cíle či předsevzetí. Když chce někdo na něco šetřit, tak taky sleduje tok peněz (pokud je hospodář). Samozřejmě existují lidé, u kterých šetření a počítání peněz fungovat nebude (gambleři, narkomani), ale většina lidí si dokáže něco ušetřit, stejně jako někteří lidé dokážou zhubnout či nabrat svaly, když si budou místo peněz počítat své přijaté kalorie. |
|
| 28.7.2021 | kategorie: STRAVA | štítky: energie hubnutí začátečníci | |
|
Snídaně se často považuje za nejdůležitější jídlo dne a uvádí se, že její konzumace má vliv na kontrolu tělesné hmotnosti, kardiometabolické rizikové faktory a kognitivní i sportovní výkonnost. Existují ale nějaké důkazy, které tato tvrzení potvrzují? PŘEČÍST |
|
Vynechání jednoho velkého jídla zákonitě způsobí energetický deficit. Avšak naše stravovací chování a náš metabolismus mohou tento deficit ovlivnit. Snídaně (či její vynechání) může ovlivnit jak náš celkový denní kalorický příjem, tak i náš celkový energetický výdej. Celkově vzato ti, kteří se zabývají čistě jen regulací hmotnosti, se nemusí o dostupnost sacharidů pro optimální výkony příliš zajímat. Avšak pro jedince, kteří chtějí maximalizovat své sportovní snažení (obzvláště to silové), je konzumace dostatečného množství sacharidů při snídani velice vhodná. Většina studií, které se zabývaly snídaní a obezitou, prokázaly pouze vzájemný vztah (korelaci), nikoli však kauzální vztah mezi vynecháváním snídaně a obezitou. Z těchto zjištění tedy nelze vyvozovat kauzalitu (příčinnou souvislost), protože u jedinců, kteří pravidelně nesnídají, se často prokázaly faktory nezdravého životního stylu. Když budu žít a jíst nezdravě (jako "čuně" 😊), je víceméně jedno, jestli budu snídat nebo ne. Pouhá snídaně můj špatný životní styl nezmění na dobrý (maximálně třeba jen na o něco lepší 😊). Je to o celkové životosprávě. Existují důkazy (byť ne úplně přesvědčivé), že vynechání snídaně může časem způsobit zdravotní problémy. Zároveň ale neexistují důkazy, že by zdravotní problémy způsobovala samotná pravidelná snídaně. Z toho tedy vyplývá, že pokud někdo bude snídat, riskuje méně a většinou vyhraje. |
|
| 1.6.2021 | kategorie: STRAVA | štítky: zdraví energie hubnutí únava síla | |
|
Ketogenních diet či různých variant této diety existuje mnoho, nicméně v tomto článku se zaměřím převážně na klasickou keto dietu s vysokým obsahem tuku, středním obsahem bílkovin a minimálním obsahem sacharidů. Čili předmětem zájmu v tomto textu nebude například Atkinsova dieta, cyklická keto dieta, cílená keto dieta, nebo jiná takzvaná nízkosacharidová (Low Carb) dieta. PŘEČÍST |
|
Ketogenní dieta je tady sto let, což znamená, že to rozhodně není nic nového ani převratného, i když se to může podle momentální popularity této diety zdát (obzvláště u nás v ČR). Všechny diety (držené bez sportování či jiné fyzické aktivity), které se skládají z příjmu nutričně hodnotných a průmyslově nezpracovaných potravin a jejichž celkový příjem nepřesahuje náš kalorický výdej, povedou u zdravých lidí ke ztrátě hmotnosti. Po každé redukční dietě hrozí riziko ztráty svalové hmoty, tím spíše pokud nepodnikneme nějaká opatření, jak této ztrátě zabránit (např. posilováním a příjmem kvalitních bílkovin). I když je možné, že ketogenní dieta má při hubnutí nějakou metabolickou výhodu oproti jiným dietám, pokud při ní budeme v energetickém přebytku, hubnout nebudeme, protože budeme spíše tloustnout. Pokud jde o přímé budování svalové hmoty bez kalorického omezení (při tzv. "nabírání" či "objemu"), neexistuje příliš přesvědčivých důkazů, že je ketogenní strava účinnější než vyvážená strava se všemi makroživinami včetně sacharidů. Silový sportovci (např. kulturisté a jiní "bodybuildeři"), stejně jako ostatní sportovci, jejichž výkony jsou závislé na glykogenu, pravděpodobně budou fungovat nejlépe při vyváženém příjmu všech makroživin (včetně sacharidů), který je přizpůsoben energetické náročnosti jejich sportu. Spíše než na absolutní vynechání sacharidů je pro většinu zdravých obyčejných lidí vhodnější se zaměřit na kvalitu přijímaných sacharidů a také na osobní preference. Někteří lidé mohou těžit z nízkosacharidových diet s vysokým obsahem tuků, jiní zase z diet o vyšším obsahu sacharidů, ale s převahou celozrnných výrobků a vlákniny. |
|
| 28.3.2021 | kategorie: STRAVA | štítky: porovnání hubnutí posilování svaly diety | |
|
Chci si zlepšit postavu, měl(a) bych ale nejdříve zhubnout a až poté postavu tvarovat pomocí svalové hmoty? Nebo je lepší nabírat svaly ihned a až poté redukovat tuk? Obě otázky mají smysl a v článku se na ně trochu dostane. Nicméně nabízí se ještě jedna celkem zajímavá otázka: "Nelze oba přístupy třeba nějak skloubit?" PŘEČÍST |
|
Minimálně na základě empirických zjištění je nepopiratelné to, že existuje způsob, jak hubnout a zároveň při tom neztrácet svaly. Jinak řečeno v kalorickém omezení se dá budovat svalová hmota a to minimálně do té míry, že nemizí. Jestliže dokážu za určitý časový úsek zhubnout a nabrat svaly, už mě nemusí tolik zajímat, zdali se to dělo současně, či ne. Zajímat by mě měly hlavně výsledky. Běžný rekreační kondiční cvičenec vůbec nemusí řešit, jestli dochází nebo nedochází ke změně jeho tělesného složení současně. V dnešní uspěchané době, kdy je skoro vše instantní či na jedno použití, je trpělivost často nedostatkovým zbožím. Ve světě fitness je však určité trpělivosti potřeba. Je otázkou, zdali má u pokročilejších cvičenců tělesná rekompozice smysl. Na druhou stranu u začátečníků s nadváhou má tělesná rekompozice smysl určitě a vlastně by to měl být i cíl. Čili redukovat tuk a minimálně neztrácet svalovou hmotu, ideálně ji dokonce budovat. |
|
| 31.1.2021 | kategorie: CVIČENÍ | štítky: energie hubnutí posilování svaly začátečníci | |
|
Ve světě fitness (ale i mimo něj) koluje u některých lidí myšlenka, že pokud chce někdo něco udělat se svojí hmotností, jsou přijaté kalorie to nejdůležitější a nezáleží tedy vůbec na jejich zdroji. Tudíž že kalorie je jako kalorie a nezáleží na tom, odkud (nebo lépe řečeno z čeho) všechny ty kalorie pocházejí. Jestli například z 1000 kJ kupovaných průmyslově zpracovaných sladkostí, nebo z 1000 kJ ovoce a zeleniny. Oboje prý bude mít na hmotnost stejný vliv. PŘEČÍST |
|
Vysoce průmyslově zpracované potraviny jsou většinou navrženy a vyrobeny tak, aby vydržely dlouho v regálech a mohly se všechny ve velkém množství prodat. Bez ohledu na nutriční složení, které má vliv na zdraví zákazníků a konzumentů. Je to prostě byznys, kde kvalita výrobku jde stranou. Střevní disbióza a narušený metabolismus způsobený jednotvárnou a omezenou stravou může mít vliv na naše zdraví i na přírůstky naší tělesné hmotnosti. A to i v případě stejného množství přijatých kalorií jako u pestré a vyvážené stravy. Pokud se budeme zaměřovat na normální (ideálně sezónní) a minimálně zpracované potraviny pocházející přímo z přírody, omezíme tím příjem průmyslově zpracovaných potravin, což nám přirozeně zvýší příjem bílkovin, zeleniny a ovoce (takže i vitamínů, minerálů a vlákniny). Cokoli co sníme, ovlivňuje naše hormony. Hormony ovlivňují naše podněty k hladu či sytosti, což zase ovlivňuje naše chutě, které zase ovlivňují co jíme a kolik. Co a kolik toho sníme má ve výsledku vliv na tloustnutí, či hubnutí. Studie i empirická zjištění potvrzují, že strava s vyšším obsahem bílkovin zvyšuje denní metabolismus mnohem více ve srovnání s dietami s nízkým obsahem bílkovin. |
|
| 3.1.2021 | kategorie: STRAVA | štítky: energie hubnutí zdraví potraviny proč? | |
|
Protože celé jídlo v přirozeném stavu není naše tělo schopné efektivně využívat, tak v okamžiku, kdy ho vložíme do úst, zahájí náš zažívací systém proces mechanického a chemického trávení. Trávení je tedy postupná přeměna jídla do formy, kterou tělo může absorbovat a použít jako energii, nebo jako suroviny k opravě a tvorbě nové tkáně. PŘEČÍST |
|
Rozumně sestavené nízkotučné diety jsou v pořádku, stejně tak ale jako rozumně sestavené nízkosacharidové diety. Je to o preferencích a volbě každého z nás. Důležité však je, aby celkové kalorie v nějakém delším horizontu nepřesahovaly náš kalorický střed. Prostě neměli bychom se dostat do kalorického přebytku, kdy přijímáme více kalorií, než kolik spotřebujeme. Pak je víceméně jedno, jaký výživový směr si zvolíme. Tuk z potravy (dietní tuk) není ten samý tuk, který se uloží například do podkoží. Dietní tuk je makroživina, kdežto uložený tuk je tuková tkáň z přebytku všech makroživin během určitého období. Čili tuk, který se sní, je prostě tuk z potravy a je jedním ze tří základních makroživin, které naše tělo prostě potřebuje. |
|
| 28.11.2020 | kategorie: TĚLO | štítky: energie hubnutí zdraví | |
KDO JSEM?
Jsem Karel Šmída, pro přátele
Charlie, a jakožto
osobní trenér v Praze a popularizátor kondičního posilování pomáhám lidem
změnit se jednak tělesně a kondičně směrem ke zdraví a kráse, ale také duševně ke zdravějšímu životnímu stylu a k úpravě svých zakořeněných (zlo)zvyků a nevhodných stereotypů.
Více informací naleznete na mé
úvodní stránce.
| STRAVA(50) | CVIČENÍ(51) | REGENERACE(9) | TĚLO(49) |
Přemýšlíte o nějakém dárku? Pořiďte svým blízkým DÁRKOVÝ POUKAZ na trenérské služby pod mým vedením.
NEBOJTE SE MĚ OSLOVIT. Ačkoli v rámci efektivity silového tréninku vycházím z některých kulturistických postupů (které jsou ovšem ověřeny praxí i studiemi), nejsem kulturista.
Já osobně cvičím nejen pro maximalizaci svalového růstu, ale i s ohledem na kondici a své zdraví. Stejné (podobné) postupy, které uplatňuju u sebe, uplatňuju i u svých svěřenců (tedy případně i u Vás) a to bez ohledu na věk či pohlaví.
ÚVODNÍ KONZULTACI PŘI ZVAŽOVÁNÍ DLOUHODOBĚJŠÍ SPOLUPRÁCE NABÍZÍM BEZ PLACENÍ, STEJNĚ JAKO JEDEN TRÉNINK NA VYZKOUŠENOU.
