Můj trenérský přístup a mé tréninkové principy

Kdo jsou vlastně mí klienti? Komu nejčastěji pomáhám?

Nedělám desetiboj 😊. To znamená, že se soustředím a své znalosti a vědomosti zaměřuju převážně na tvarování těla, zlepšení fyzické kondice, stravu a celkově na změnu životního stylu (samozřejmě k lepšímu 😊).

• Mí klienti jsou naprosto běžní zdraví lidé. Muži, ženy i senioři.
• Mí klienti jsou vyznavači (či adepti) rekreačního posilování, kondiční kulturistiky, nebo lidé, co mají problém s nadváhou a chtějí s ní efektivně bojovat.
• Mí klienti jsou lidé, kteří chtějí dobře vypadat a stejně se tak cítit.
• Mí klienti jsou lidé, kteří chtějí zlepšit svoji životosprávu a chtějí být zdraví.
• Mí klienti jsou většinou začátečníci a "věční začátečníci", ale někdy i pokročilejší cvičenci, kteří třeba přešlapují na místě a potřebují poradit a posunout se dál.
• Mí klienti jsou i starší lidé, kteří chtějí zvýšit sílu a zlepšit tak svoji stabilitu, mobilitu a své funkční schopnosti v běžném životě.

Komu zřejmě nepomůžu

I když bych rád pomohl všem zájemcům, někteří lidé jsou mimo moje kompetence či specializace. Takže komu nejspíš nepomůžu, jsou lidé připravující se na závody (nejsem závodník a nikdy jsem nesoutěžil). Dále patrně nepomůžu lidem po zranění s nějakou omezenou hybností, kteří potřebují či chtějí rehabilitaci (nejsem fyzioterapeut). A také asi nebudu ten pravý pro někoho, kdo trpí nějakým závažným onemocněním (nejsem doktor).

Věda, nebo zkušenost?

Někteří lidé stále aplikují do svých tréninkových přístupů prvky bro science (předávání neověřených zkušeností ve fitkách typu "můj kamarád kulturista povídal"), jiní zase až příliš (a někdy až slepě) lpí na přístupu evidence-based science (dělání závěrů z důkazů na základě různých studií, které jsou ale často prováděny na necvičících lidech, či dokonce na myších). Ve výsledku se pak tito lidé stávají na jedné straně objetí mýtů a polopravd, na straně druhé objetí spíše teorie, nežli praxe.

Já osobně se často držím desítkami let ověřených postupů, které cvičenci v minulosti objevili metodou pokus / omyl a které hlavně fungují na naturály. Čili na obyčejné kondičně cvičící lidi, kteří se běžně objevují v posilovnách. Většina těchto historických empirických zjištění byla později nakonec ověřena moderní vědou, což dvojnásobně potvrzuje funkčnost těchto postupů (zkušenostmi i vědou).

Současnou vědu ve fitness samozřejmě sleduju a ve většině svých článcích se o ni i opírám, ale celkově beru studie spíše jako inspiraci a zamyšlení se nad problematikou. Rovněž studie v článcích přikládám z důvodu, že si informace "necucám" z prstu, ale že vycházím ze zdrojů, které mají nějakou výpovědní hodnotu.

Studie mají rozhodně svůj význam a váhu, nicméně nelze na tom stavět veškerý svůj přístup ke cvičení. Každý výzkum má nějaké omezení, takže závěry z těchto studií nelze brát jako univerzální řešení na všechno. Nehledě k tomu, že některé studie, které se zabývají stejnou problematikou, si navzájem z různých důvodů protiřečí.

Má tréninková a fitness filosofie

• Snažím se klienty naučit to, aby uměli cvičit. To znamená, aby dokázali se správnou technikou vykonávat takové cviky, které lze dělat v každé posilovně. Když někdo cvičí pouze tak, že je vsedě napevno "zaklíněný" ve speciálních strojích na izolované svalové partie (typicky v nějakém velkém fitku), cvičit neumí (ač třeba dělá vše správně). Protože jakmile z nějakých důvodů přijde do jiného fitka (třeba "old school" stylu, které je méně vybavené), nebo třeba bude muset cvičit s vlastní váhou (doma, na venkovním hřišti), tak bude více méně "ztracený". Umět cvičit znamená umět různé cviky s vlastní váhou, s činkami, nebo s (protisměrnými) kladkami. To je základní vybavení každé posilovny a to by měl v základu umět každý, kdo to s cvičením myslí vážně.
• Věřím, že pro optimální a zdravý rozvoj těla a svalů je vhodné zaměřit se hlavně na komplexní vícekloubové cviky, funkční cviky a cviky na střed těla (hluboký stabilizační systém).
• Pro přirozený tělesný rozvoj bez různých svalových disbalancí doporučuju spíše aplikovat cviky na celé tělo v jednom tréninku (fullbody trénink), nežli tělo v tréninkovém týdnu rozdělovat na části a dělat takzvaný split trénink.
• Rovněž doporučuju spíše praktikování širokého spektra počtu opakování pro zapojení všech svalových vláken a tím pro maximální růst svalů a síly, nežli praktikování tradičního kulturistického omezeného počtu opakování v hypertrofickém rozsahu 8 - 12.
• Jsem přesvědčený o tom, že pokud se budou u začátečníků či méně zkušených cvičenců v rámci progresivního přetížení postupně zvyšovat váhy, tak pro účinné svalové adaptace není zapotřebí cvičit každou sérii do úplného svalového selhání.
• Také si myslím, že u většiny lidí je vhodnější se více zajímat o klasickou pevnou stravu, nežli přehnaně řešit doplňky stravy (suplementy) a spoléhat se na ně.
• Z hlediska určité životosprávy či životního stylu je podle mne vhodnější dodržovat spíše pestrý jídelníček i třeba s některými méně "zdravými" potravinami (pravidlo 80:20), nežli dodržovat omezený, jednotvárný, hůře udržitelný a většinou pochybný rádoby "fitness" jídelníček.
• V některých případech jsem zastáncem počítání kalorií, minimálně u začátečníků při zahájení cesty k nějakému cíli (např. při hubnutí, nebo při nabírání svalů).
• Naopak nejsem zastáncem kopírování cizích tréninků a jídelníčků (hlavně u nezkušených cvičenců). O to víc, když se kopírují tréninkové postupy profesionálních silových sportovců (kulturistů, powerlifterů apod.), kteří jsou výkonnostně i "suplementačně" někde úplně jinde než většina běžných návštěvníků posiloven.

Můj trenérský přístup pro obě pohlaví

Co u klientů dělám:

• Úvodní pohovor, kde zjistím mimo jiné cíle klienta, jeho zdravotní stav, stravovací návyky, náročnost zaměstnání, množství odpočinku apod.
• Zdůrazňuju jim, ať nepodceňují rozcvičku a zahřátí těla (kloubů) před tréninkem.
• Zaměřuju se u nich na sřed těla. Oslabený střed těla vede často k vadnému držení těla a problémy se zády, pevný střed těla je důležitý pro vykonávání řady cviků.
• Kladu důraz na striktní techniku cviků v plném rozsahu pohybu.
• Kladu důraz na správné dýchání.
• Zařazuju jim do tréninku komplexní cviky jakožto základ, zbytek tvoří cviky doplňkové.
• U začátečníků nejdříve provádím cviky jen s vlastní váhou (kliky, dřepy / výpady, shyby, planky atd.) a s jednoručními činkami (záleží na zdatnosti klienta). V této fázi lze cvičit i doma. Tréninky tak vycházejí částečně i z tréninku funkčního.
• Pokročilejším cvičencům s pevným středem těla již do tréninku zařazuji komplexní cviky s velkou činkou (Bench Press, mrtvý tah, dřepy, různé tlaky, tahy atd.).
• Dodržuju u nich princip pozvolného progresivního přetížení.
• Sestavuju jim většinou tréninky na celé tělo (fullbody), nebo polovinu těla (systém AB/AB). Čili každý týden klient procvičí každou svalovou partii 2x až 3x do týdne.
• Řeším s nimi stravu.
• Snažím se o komunikaci, ptám se. Na základě toho věci měním a ladím detaily.

Co u klientů nedělám:

• Nenutím je jíst jídla (potraviny), které oni sami nejedí.
• Neposílám je na běžecký pás, či jiný trenažér. Maximálně po tréninku, když je třeba.
• Většinou je neposílám cvičit na stroje. Když klient není senior, zdravotně postižený, po úrazu, nebo závodník v určité fázi přípravy, nevidím důvod, proč by měl cvičit izolované cviky na strojích. Přichází tím zbytečně o benefity komplexních cviků.
• Během tréninkové lekce nenechávám začátečníky a méně zkušené cvičence cvičit samotné, vždy na klienty dohlížím.
• Nenutím je do cviků, které jim nevyhovují, nebo na které nemají správné tělesné uspořádání.
• Nenutím všechny klienty cvičit do naprostého svalového selhání. Většinou to není potřeba. Záleží na pokročilosti klienta, cviku, fázi přípravy, cíli atd.
• Nenutím je cvičit 5x a více do týdne. Není to nutné.
• Nezařazuju jim do tréninku neúčinné, nebo málo účinné cviky. Protože se u klientů zaměřuju hlavně na fullbody tréninky, není ani moc času na nějaké speciální cviky, které často můžete vidět u závodníků či profesionálních kulturistů.

Více o mém přístupu k fitness problematice a o mém myšlení se můžete dozvědět také z mých ČLÁNKŮ či OTÁZEK Z OBLASTI FITNESS.

Kde trénuju?

Má domovská fitka, kde trénuju, jsou Fitklub LUDVÍK (v provozovně Chodov) a Fitness 1807. Jsou to skvěle vybavená fitka s domácí a přátelskou atmosférou, kde je většinou dostatečný klid na cvičení a trénování a kde žádné "vypatlané namakance" nenajdete 😊. Také působím ve FACTORY PRO na Smíchově, což je už větší a méně klidné fitko, ale zase není na takové periferii jako první dvě jmenované posilovny 😊.

Majitelem Fitklubu LUDVÍK je Ludvík Pokorný, můj kamarád a mentor a také lektor v Trenérské škole Olympia, kterou jsem navštěvoval a úspěšně absolvoval.

Má kvalifikace

Odkud jsem tedy (kromě Ludvíka 😊) čerpal a čerpám své znalosti, které uplatňuju při trénování a vedení mých klientů? Je to kombinace různých zdrojů a zkušeností, mezi které patří například vlastní letité zkušenosti z mého osobního posilování, trenérská škola Olympia, samostudium (čtení knih, životopisů úspěšných lidí, studií), získávání nových znalostí při psaní mých článků, sledování světových fitness kapacit (články, YouTube) a celkově neustálý zájem o fitness problematiku a posilování.

Reference

|

Máte chuť s něčím začít? Nevíte jak, nebo Vám to nejde? Kontaktujte mne, rád Vám pomohu.