Volné radikály

Volné radikály jsou vysoce reaktivní a nestabilní molekuly, obvykle molekuly kyslíku. Liší se od většiny biologických molekul tím, že mají nerovnoměrný počet elektronů (nepárový elektron), čímž vzniká jejich nestabilita a reaktivnost. V důsledku nepárového elektronu volné radikály vyhledávají a odebírají elektrony z jiných molekul, což často způsobuje poškození té druhé molekuly. Molekula, jejíž elektron byl odebrán od volného radikálu, tak byla oxidována. Molekuly, které byly oxidovány, jsou nyní samy přeměněny na volné radikály a budou se snažit vyhledat a odebrat elektron z jiné neporušené molekuly. Tímto se v těle může vytvořit řetězová reakce odebíraných elektronů. Když je tělo vystaveno nadměrné oxidaci, s kterou si nedokáže poradit, dostane se tak do oxidačního stresu.

Volné radikály vznikají buď následkem normálních metabolických procesů v lidském těle (např. po konzumaci jídla), nebo z vnějších zdrojů, jako jsou rentgenové paprsky, ozon, kouření cigaret, znečištěné ovzduší, či průmyslové chemikálie. Naše buňky ale produkují také antioxidanty, které tyto volné radikály neutralizují. Obecně je tělo schopné rovnováhu mezi antioxidanty a volnými radikály udržovat. Když tomu tak není, dlouhodobá nerovnováha vede k poškození buněk a tkání (tukové tkáně, DNA, bílkovin), což může způsobit již zmíněný oxidační stres a následně různé nemoci (kardiovaskulární problémy, záněty v těle, rakovinu apod.).

I když se vystavení volným radikálům nelze úplně vyhnout, určitý životní styl zahrnující vhodnou stravu, cvičení a čisté prostředí může pomoci udržet naše tělo v rovnováze a zabránit tak jeho poškození a nemocem. Naopak alkohol, kouření, přejídání se, stres, nebo nedostatek kvalitního spánku množství volných radikálů v našem těle zvyšuje. Na druhou stranu jsou volné radikály v menším množství někdy dokonce pro život nezbytné. Pomáhají nám bojovat například s infekcemi a záněty. Krátkodobý oxidační stres může bránit stárnutí. Nicméně nadměrné množství volných radikálů v těle je pro člověka škodlivé.