smazat
zavřít smazat
FITNESS SLOVNÍČEK
SLOVNÍK - VÝZNAM POJMU
A B C Č D E F G H CH I J
K L M N O P R S Š T V Z

Svalové poškození

Svalové poškození neboli poškození svalů způsobené cvičením (EIMD, Exercise-Induced Muscle Damage) je obvykle způsobeno nezvyklým cvičením, nebo nezvyklou dávkou cvičení (vyšší intenzitou či větším tréninkovým objemem než v předchozím tréninku).

Co způsobuje svalové poškození, následky

Jak už název napovídá, EIMD vede k poškození svalů, které se vyznačuje vnitřními změnami ve svalové tkáni ("mikrotrhlinkami" ve svalových vláknech), nebo změnami různých ukazatelů svalové funkce. Změny svalových funkcí po EIMD se mohou považovat za příznaky či následky EIMD ("vedlejší účinky" EIMD), mezi které patří například snížení svalové síly a rozsahu pohybu, zvýšená opožděná bolestivost svalů (DOMS) a otoky svalů, nebo zvýšený obsah ukazatelů svalového poškození v krvi (např. kreatinkinázy či myoglobinu v důsledku rozkladu svalových bílkovinných struktur). Tyto následky obvykle trvají od 1 do 3 dnů po cvičení a jejich účelem je obnovení poškození a funkce postiženého svalu. Následky EIMD mohou samozřejmě trvat i déle v závislosti na již zmíněné intenzitě a délce cvičení, provedení a typu cviku a na svalových skupinách zapojených během cvičení (dolní polovina těla je náchylnější na EIMD méně než horní polovina - především paže).

Při EIMD dochází vlivem mechanického napětí a metabolického stresu k rozpadu svalových vláken a následným zánětlivým reakcím a oxidačními stresu, obojí ovšem v tomto případě má spíše pozitivní adaptační účinky. Zánět, který je buněčnou odpovědí orgánu na svalové poškození, je nezbytný pro správnou opravu tkáně a v případě kosterního svalu pro úplnou funkční regeneraci, čímž může dojít k posílení (k adaptaci na případné další zatížení svalu) a k růstu svalových vláken (hypertrofii). Dostatečná regenerace po tréninku je tedy v případě posilování (ale i jiných sportů) podobně důležitá, jako samotné cvičení (a strava samozřejmě). Kromě intenzity a objemu cvičení ovlivňuje časový průběh EIMD také ostatní faktory, jako je pohlaví, věk, výživa, úroveň kondice, genetika a cvičební zkušenost a pokročilost.

Svalové poškození a svalový růst

Co se týče svalového růstu a EIMD, existují na to rozporuplné názory. Ke svalovému růstu zřejmě může docházet i bez svalového poškození, nicméně existují potenciální mechanismy, kterými může EIMD zvýšit růst svalových bílkovin, včetně uvolnění zánětlivých činitelů, aktivace satelitních (kmenových) svalových buněk a systému IGF-1, nebo aktivovat signální dráhy mTOR, které vedou k hypertrofii. Zdá se však, že existuje hranice, po jejímž překročení svalové poškození dále nezvyšuje růst svalů a může tento proces naopak narušovat. Současný výzkum tedy naznačuje, že pro maximalizaci hypertrofické odezvy je nejspíš nejvhodnější tréninkový přístup, který vyvolává mírné svalové poškození. Na druhou stranu ale, vzhledem k tomu, že s přibývajícími tréninkovými zkušenostmi dochází ke zpomalení tempa růstu svalů vlivem blížícího se naturálního maxima, je možné, že u vysoce trénovaných jedinců s větším množstvím svalové hmoty se může svalové poškození stát důležitým způsobem, jak přinutit svaly k dalšímu růstu.

Dále se zjistilo, že excentrické kontrakce mívají větší vliv na svalové poškození (a delší regeneraci) než kontrakce koncentrické. Rovněž větší rozsah pohybu při cviku mívá větší vliv na svalové poškození než menší rozsah. Z tohoto důvodu je důležité při snaze o svalový růst mít váhu pod kontrolou a spouštět ji plynule s napětím (tenzí) ve svalech a o něco déle než při jejím zvedání.

Zmírnění následků svalového poškození

Nejúčinnější způsob, jak zmírnit následky EIMD, jsou opakované tréninky. Jakmile se zotavíme z tréninku, další trénink většinou povede k menšímu poškození a ke vzniku menších příznaků a následků svalového poškození. Tomuto jevu se říká "efekt opakovaného cvičení (zátěže)" a je to podobný efekt, jaký funguje při opožděnému nástupu svalové bolestivosti (DOMS), což je stav, který úzce souvisí s EIMD. Jak efekt opakovaného cvičení funguje se přesně neví, ale předpokládá se, že díky opakovanému tréninku dochází k nervové (adaptace motorických jednotek), pojivové a buněčné adaptaci a také k adaptaci ve vazbě vzruch - kontrakce a k adaptaci v zánětlivých odpovědí.

Zdroje

Chtěli byste mne při tvorbě tohoto FITNESS SLOVNÍKU, nebo při psaní mých ČLÁNKŮ podpořit? Jak a proč se můžete dozvědět zde. Děkuji Vám.

O autorovi:

Charlie Jsem Karel Šmída, pro přátele Charlie, a jakožto osobní trenér a popularizátor kondičního posilování pomáhám lidem změnit se jednak tělesně směrem ke zdraví a kráse, ale také duševně ke zdravějšímu životnímu stylu a k úpravě svých zakořeněných (zlo)zvyků a stereotypů.