Svalová vlákna

ATP poskytuje energii pro svalovou kontrakci. Existují tři mechanismy pro obnovu ATP - kreatinfosfát (CP), glykolýza a oxidativní fosforylace. Kreatinfosfát poskytuje ATP energii asi prvních 15 sekund na začátku svalové kontrakce. Glykolýza produkuje malé množství ATP (v přítomnosti i nepřítomnosti kyslíku) po krátkou dobu přibližně tří minut v závislosti na intenzitě prováděné činnosti. Oxidativní fosforylace využívá kyslík k produkci mnohem více ATP, což svalům umožňuje pracovat velmi dlouhou dobu.

Známe tři typy svalových vláken rozdělené dle použití energetických zdrojů

• Pomalá oxidativní "červená" vlákna (Slow Oxidative - SO, typ I)
  - též se těmto vláknům říká "vytrvalostní"
• Rychlá glykolytická "bílá" vlákna (Fast Glykolytic - FG, typ IIB) - též se těmto vláknům říká "silová"
• Rychlá oxidativní glykolytická vlákna (Fast Oxidative Glykolytic - FOG, typ IIA)
  - též se těmto vláknům říká "silově vytrvalostní"

Vlákna SO (typ I) - vytrvalostní vlákna

Vlákna SO (typ I) využívají oxidativní fosforylaci k vytváření kontrakcí s nízkým výkonem, ale po dlouhou dobu. Obsahují velké množství mitochondrií a myoglobinu. Myoglobin dává SO vláknům jejich červenou barvu. SO vlákna jsou méně unavitelná, protože energie se dostává ke svalové činnosti pomalu a postupně. A to je také důvod, proč takto probíhající činnost může probíhat pouze s nízkou intenzitou. Rovněž se stačí odplavovat vedlejší produkt při spalování glukózy v podobě laktátu, takže výkon může nadále pokračovat. Energii pro svoji práci získávají SO vlákna zejména štěpením tuku, což je téměř nevyčerpatelný zdroj energie, takže trénovaný jedinec může činnost provádět velmi dlouho. A protože vlákna SO mohou fungovat po dlouhou dobu bez únavy, uplatňují se například při udržování našeho těla ve vzpřímené pozici (pomocí posturálních svalů), při vytváření izometrických kontrakcí, při stabilizaci kostí a kloubů, nebo při pomalých a častých pohybech nevyžadujících velké množství energie (tedy při vytrvalostní zátěži o nižší intenzitě, např. aerobní aktivitě, či při vysokých počtech opakování během silového tréninku).

Vlákna FG (typ IIB) - silová vlákna

Vlákna FG (typ IIB) nemají velký počet mitochondrií ani významné množství myoglobinu, a proto mají bílou barvu. Vlákna FG se používají k rychlým a silným kontrakcím, které umožňují rychlé a silné pohyby. FG vlákna se rychle vyčerpávají a umožňují tak jejich použití pouze po krátkou dobu (do 20 sekund). Tato vlákna získávají energii převážně z ATP a kreatinfosfátu. Protože výkon trvá kratší dobu, glykogen se nespotřebovává a laktát tudíž vzniká jen v minimálním množství. Stejný výkon lze podat opakovaně ve víceméně stejné kvalitě již po několika minutách, protože ATP se velice rychle obnoví z kreatinfosfátu. Tato vlákna se uplatňují při zátěžích o maximální intenzitě, kterou představují spíše jednorázové silové výkony (sprint 100 a 200 m, vrh koulí, vzpírání, krátké série při posilování do cca 5 opakování).

Vlákna FOG (typ IIA) - silově vytrvalostní vlákna

Vlákna FOG (typ IIA) se někdy nazývají mezivlákna, protože mají vlastnosti, které jsou mezi rychlými (silovými) a pomalými (vytrvalostními) vlákny. FOG vlákna mají velké množství mitochondrií, ale nemají významné množství myoglobinu, což jim dává světlejší barvu než červená vlákna SO. Dominantním zdrojem pro svalovou činnost je zde glukóza ze svalového glykogenu, nicméně FOG vlákna pracují částečně aerobně i anaerobně. Při vysoké intenzitě a současně krátké délce trvání svalové činnosti je glukóza spalována na energii (ATP) bez přístupu kyslíku (anaerobně), což vede k vyplavení vedlejšího produktu kyseliny mléčné (laktát, známé pálení svalu) a sval se unaví a selže. Anaerobně mohou tato vlákna nepřetržitě pracovat pouze několik minut. Tato vlákna se uplatňují při zátěžích o střední intenzitě (běh na 400 metrů, kulturistický trénink v hypetrofické zóně 8 - 12 opakování).

Nicméně většina svalů má směs každého typu vlákna. Některé posturální svaly jsou však převážně typu I, což usnadňuje jejich schopnost udržet opakované svalové kontrakce v průběhu času. Převládající typ vlákna ve svalu je tedy určen primární funkcí svalu. Svalová vlákna typu II obsahují vyšší koncentraci kreatinfosfátu než vlákna typu I.