Prebiotika

Koncept prebiotik byl poprvé představen v roce 1995 Glennem Gibsonem a Marcelem Roberfroidem. Nechám tedy vysvětlení pojmu prebiotik v prvním odstavci na nich:

"Prebiotika jsou nestravitelné potravinové složky, které příznivě ovlivňují hostitele tím, že selektivně stimulují růst a aktivitu jednoho, nebo omezeného počtu bakteriálních druhů žijících v tlustém střevě a tím se pokoušejí zlepšit zdraví hostitele. Příjem prebiotik může významně ovlivnit střevní mikrobiom zvýšením počtu specifických bakterií a tím složení mikrobiomu změnit. Prebiotika jsou obecně nestravitelné oligosacharidy a zejména fruktooligosacharidy. Bylo prokázáno, že stimulují růst endogenních bifidobakterií, které se po krátké době krmení stávají dominantními v lidských výkalech. Navíc tato prebiotika modulují metabolismus lipidů, pravděpodobně prostřednictvím fermentačních produktů."

V roce 2017 se definice výše o něco zpřesnila. Aby se potraviny mohly nazývat prebiotiky, musí splňovat tři kritéria. Musí být odolné vůči trávení v žaludku a horním střevu, musí být fermentovatelné střevním mikrobiomem a musí specificky stimulovat růst, nebo aktivitu střevních bakterií prospěšných pro naše zdraví.

Náš trávicí systém je domovem bilionů bakterií, "dobrých" i "špatných". Prebiotika jsou klasifikována jako nestravitelné potravinové složky (druh rozpustné vlákniny), které pomáhají dobrým bakteriím (mikrobiomu a probiotice) růst a prosperovat v našem střevě. Slouží tedy jako jejich potrava.

Lidské trávicí enzymy nejsou schopné trávit část komplexních sacharidů a rostlinných polysacharidů. Tyto sacharidové složky tak prochází nestrávené tenkým střevem do tlustého střeva, kde jsou metabolizovány mikroby (fermentují). Tento fermentační proces živí prospěšné bakteriální kolonie (včetně probiotických bakterií) a pomáhá zvyšovat počet žádoucích bakterií v našem zažívacím traktu. Zároveň mikroby při fermentaci vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem, včetně acetátu, propionátu a butyrátu. Tyto mastné kyseliny mají příznivý vliv na naši trávicí soustavu a celkové zdraví.

Prebiotika tedy napomáhají s trávením, pomáhají střevním bakteriím produkovat živiny a mastné kyseliny s krátkým řetězcem a zvyšují produkci některých vitamínů. Díky tomu může náš trávicí systém (ale i celý organismus) lépe fungovat. Fruktoligosacharidy a galaktooligosacharidy jsou dvě důležité skupiny prebiotik s příznivými účinky na lidské zdraví.

Kombinace synergicky působících prebiotik a probiotik se nazývá synbiotika.

Prebiotika se nacházejí v mnoha druzích ovoce, zeleniny a celých zrn:

Artyčoky, chřest, pórek, čekanka, cibule, česnek, rajčata, mrkev, banány, jablka, bobulovité ovoce, ječmen, oves, pšenice, luštěniny (hrách, fazole, sójové boby) atd.