Mikrobiom

Termín mikrobiom navrhl Joshua Lederberg v tomtéž roce jako mikrobiotu (2001). Mikrobiom popsal jako "ekologické společenství komenzálních (jeden účastník soužití má ze vztahu prospěch, druhý není ovlivněn), symbiotických (oboustranně výhodné soužití) a patogenních (vyvolávajících chorobu) mikroorganismů, které doslova sdílejí náš tělesný prostor a byly ignorovány jako determinanty zdraví a nemoci".

Mikrobiom zahrnuje problematiku mikroorganismů komplexně. Týká se kromě samotných mikroorganismů (mikrobioty) i jejich genetického materiálu (metagenomu) a okolních podmínek prostředí. Mikrobiom je tedy množina čítající mikrobiotu a jejich metagenomy.

Definice mikrobiomů se tedy týká mikroorganismů a jejich genů, zatímco mikrobiota se týká pouze mikrobů samotných. Jinými slovy, když definujeme mikrobiom, odkazujeme na mikroby a jejich genetický materiál a na to, jak přispívají ke zdraví (nemoci) lidského těla.

Mikrobiom se liší v každé části těla a pro každého člověka představuje vysoce variabilní ekosystém. Takže například naše kůže, plíce, střeva, ústní dutina a sliny, u žen pochva, všude je společenství mikrobů velmi odlišné a rovněž každý člověk má kombinaci mikroorganismů jedinečnou. Mezi dvěma zdravými lidmi žijícími podobným stylem života ve stejném místě nalezneme v jejich mikrobiomu ve stejné části těla veliké rozdíly.

Největší vliv na náš organismus má ale střevní mikrobiom, který mj. ovlivňuje zpracování a zužitkování potravy, naši imunitu, nebo účinky na mozek a chování. Čili hraje významnou roli při udržování homeostázy našeho těla tím, že se podílí na trávení a produkci energie, brání kolonizaci patogenů a formuje imunitní systém.

Speciální článek o střevním mikrobiomu si lze přečíst také zde: