smazat
zavřít smazat
FITNESS SLOVNÍČEK
SLOVNÍK - VÝZNAM POJMU
A B C Č D E F G H CH I J
K L M N O P R S Š T V Z

Laktát

Laktát je vedlejší produkt (metabolit) kyseliny mléčné a pochází z rozkladu glukózy uvolňované ze svalů při anaerobním cvičení. Pro tělo znamená hromadění laktátu ve svalech jakýsi signál, že se má výkon s narůstající únavou přerušit (sval začne pálit), aby se laktát mohl odplavit.

Při určité zvýšené fyzické námaze začneme rychleji dýchat, abychom dopravili více kyslíku do našich pracujících svalů. Pokud se však náročnost (intenzita) námahy zvýší, svaly začnou požadovat energii a kyslík rychleji, než je naše tělo schopné jim dodat. Pracující svaly tak začnou generovat energii i anaerobně bez přístupu kyslíku.

Tato energie pochází z glukózy procesem zvaným glykolýza, při kterém se glukóza rozkládá (katabolizuje) na látku zvanou pyruvát. Když má tělo ještě dostatečné množství kyslíku, pyruvát se se dále rozloží a poskytuje energii (tvorbou ATP) aerobní cestou. Pokud je však kyslíku nedostatek, tělo dočasně přemění pyruvát na látku zvanou laktát, což umožňuje v pokračování rozkladu glukózy a tím i v produkci energie. Pracující svaly mohou pokračovat v tomto anaerobním režimu po dobu několika sekund až minut, dokud stoupající množství laktátu svalovou činnost neukončí, nebo pokud intenzitu nesnížíme (a nedostaneme se do aerobního pásma). Důvodem ukončení svalové činnosti je ono známé bolestivé pálení svalů, kdy zároveň dojde k poklesu svalové kontrakce neboli ke svalovému selhání.

Tvorba laktátu je přirozený tělesný obranný mechanismus, který zabraňuje trvalému poškození těla při extrémní námaze. Jakmile se tedy blížíme svalovému selhání v anaerobní zóně, tělo začne nuceně snižovat výkon, čímž dojde znovu k přísunu kyslíku do tkání a laktát se vrací zpět k pyruvátu. Pokud se budeme držet nadále v aerobním pásmu, lze pokračovat v aktivitě. Přechod mezi aerobním a anaerobním pásmem se také nazývá anaerobní práh.

I když je někdy laktát nazýván odpadním produktem, ve skutečnosti je důležitou součástí anaerobního metabolismu. Může totiž pro svaly sloužit jako zdroj paliva. Laktát, který se během intenzivního cvičení hromadí ve svalové tkáni, cestuje ze svalů do krve a z krve do jater. V játrech se potom za anaerobních podmínek mění prostřednictvím glukoneogeneze na glukózu (tento proces se nazývá Coriho cyklus) a za aerobních podmínek se mění na pyruvát a následně na glukózu. Nově vyrobená glukóza poté vstupuje do krevního oběhu a přichází do svalů (svalových buněk), kde může být použita k výrobě ATP.

Navzdory všeobecnému mínění není laktát hlavním strůjcem bolestivosti svalů po namáhavém tréninku. Produkce laktátu a dalších metabolitů během cvičení sice vede k pocitu pálení v pracujících svalech, ale to se děje především během tréninku. Bolest po tréninku souvisí s opožděnou bolestivostí svalů po tréninku, která má ale jiné hlavní příčiny než je nahromadění laktátu ve svalech.

Zdroje

Chtěli byste mne při tvorbě tohoto FITNESS SLOVNÍKU, nebo při psaní mých ČLÁNKŮ podpořit? Jak a proč se můžete dozvědět zde. Děkuji Vám.

O autorovi:

Charlie Jsem Karel Šmída, pro přátele Charlie, a jakožto osobní trenér a popularizátor kondičního posilování pomáhám lidem změnit se jednak tělesně směrem ke zdraví a kráse, ale také duševně ke zdravějšímu životnímu stylu a k úpravě svých zakořeněných (zlo)zvyků a stereotypů.