smazat
zavřít smazat
FITNESS SLOVNÍČEK
SLOVNÍK - VÝZNAM POJMU
A B C Č D E F G H CH I J
K L M N O P R S Š T V Z

Kortizol

Kortizol je steroidní hormon, který vzniká v kůře nadledvin a poté se uvolňuje do krve, která ho přenáší do celého těla. Téměř každá buňka obsahuje receptory pro kortizol, takže kortizol může mít mnoho různých účinků v závislosti na tom, na jaký druh buněk působí. Kortizol například stimuluje uvolňování inzulínu, čímž kontroluje hladinu cukru v krvi (glykémii) a tím i regulaci metabolismu, působí jako protizánětlivý činitel, ovlivňuje tvorbu paměti, reguluje rovnováhu solí a vody a ovlivňuje krevní tlak. Říká se mu rovněž "stresový hormon", protože krom výše zmíněných účinků je kortizol důležitý pro adaptaci organismu na stresové situace a přežití organismu (bez kortizolu člověk nepřežije).

Aby se celé tělo na stres adaptovalo, při jeho vzniku tedy kortizol zvedá hladinu cukru v krvi a krevní tlak. Poté, co stres pomine, mělo by se vše vrátit do normálu. U lidí, které nezvládají reakci na stres, může kortizol při dlouhodobém stresu působit neřízeně, což může vést k nadměrnému příjmu potravy (často nevhodné "uklidňující" potravy plné cukrů a tuků).

Čili chronicky zvýšené hladiny kortizolu (nejčastěji vlivem stresu) mohou souviset s vyšším rizikem vzniku cukrovky (protože, jak už víme, kortizol zvyšuje hladinu cukru v krvi) a také mohou přispět ke vzniku obezity (i díky tomu, že kortizol ovlivňuje signální dráhy leptinu). Vysoká hladina kortizolu rovněž způsobuje přemístění a ukládání přebytečného tuku hluboko do břicha (čímž vzniká nejnebezpečnější tuk v těle - viscerální tuk). Protože ale samotný břišní tuk také zvyšuje hladinu kortizolu, člověk se tak může dostat do začarovaného kruhu. Všechna tato negativa pak mohou vést k metabolickému syndromu.

Ve fitness a silových sportech je kortizolu věnována pozornost hlavně kvůli jeho katabolickým účinkům. Čím vyšší hladinu kortizolu člověk během dne má (na úkor testosteronu), tím hůře bude nabírat svalovou hmotu a regenerovat.

Hormonální profily vyvolané po tréninku a jejich vliv na sílu a svalový růst

Associations of Exercise-Induced Hormone Profiles and Gains in Strength and Hypertrophy in a Large Cohort After Weight Training

ROUBÍK, Lukáš, a kolektiv. 2018. Moderní výživa ve fitness a silových sportech. Praha: Erasport, s.r.o., 2018. 552 s. ISBN 978-80-905685-5-6, Kapitola 3.3.5 Kortizol, str. 44

Co se týče hladiny kortizolu během a po tréninku, tak existují dvě skupiny s protichůdným názorem. Jedna skupina říká, že čím více se kortizolu při tréninku vyplaví, tím je to více kontraproduktivní a přicházíme tím o svalové přírůstky. Takže kvůli tomu by podle této skupiny neměl intenzivní trénink trvat déle jak hodinu. Druhá skupina tvrdí (a poslední výzkumy to spíše potvrzují), že čím je hladina kortizolu vyvolaná intenzivním tréninkem vyšší, tím větší mohou být následné anabolické procesy.

Během cvičení se zvyšují hladiny kortizolu kvůli zajištění glukózy a mastných kyselin pro získání energie. Díky cvičení se pak ale hladiny kortizolu srovnají, nebo dokonce sníží po zbytek dne. Tím, že začneme cvičit (posilovat), si vybudujeme toleranci svého těla vůči stresu a tím snížíme uvolňování kortizolu v reakci na běžné denní stresory (práce, rodina, shon). Jinak řečeno, nejen že se můžeme hodit "do pohody" v průběhu samotného cvičení, ale cvičení nás může obrnit vůči každodennímu stresu mimo fitko.


O autorovi:

Charlie Jsem Karel Šmída, pro přátele Charlie, a jakožto osobní trenér a popularizátor kondičního posilování pomáhám lidem změnit se jednak tělesně směrem ke zdraví a kráse, ale také duševně ke zdravějšímu životnímu stylu a k úpravě svých zakořeněných (zlo)zvyků a stereotypů.