Kinetický řetězec (otevřený vs. uzavřený)

Zdravé lidské tělo se dá přirovnat ke stroji, protože stejně jako stroj se naše tělo skládá z pevných součástek (segmentů a os - čili kostí a kloubů), díky nimž se můžeme hýbat. Kinetický řetězec při cvičení je představa, že tyto klouby a segmenty se při pohybu vzájemně ovlivňují. Když je jeden z nich v pohybu, vytváří řetězec událostí, který ovlivňuje pohyb sousedních kloubů a segmentů.

Cviky se obecně dělí na cviky komplexní a cviky izolované. S těmito pojmy úzce souvisí i další (méně známé) rozdělení cviků na cviky s otevřeným kinetickým řetězcem a s uzavřeným kinetickým řetězcem.

Při cvičení s otevřeným kinetickým řetězcem je nejvzdálenější segment od těla (trupu) volný a není připevněn k žádnému předmětu. Tímto volným segmentem je obvykle ruka, nebo noha (chodidlo). Při cvičení s uzavřeným řetězcem je tento segment naopak pevný či nehybný a zůstává v neustálém kontaktu s povrchem (ruka nebo noha je tedy fixována a nemůže se volně pohybovat). Jinak řečeno, při cvičení v uzavřeném řetězci je noha nebo ruka v kontaktu s povrchem na kterém cvičíme (ve fitku je to třeba podlaha, hrazda, bradla apod.). Proti končetině tak působí síla reakce na pevný povrch, která se přenáší na vícero kloubů, čímž se zapojuje více svalů najednou. U otevřeného řetězce tomu tak není.

Například dřep (nebo třeba výpady), při kterém stojíme chodidly pevně na podlaze, abychom se zvedli, je cvik s uzavřeným kinetickým řetězcem. Antagonistické svaly zde mají stabilizační a opěrnou funkci, což znamená, že klouby jsou chráněny napětím protilehlých svalů. Pokud je tedy zátěží vzniklý vnější odpor fixován proti pohybu (např. podlahou), je systém "přísně a absolutně uzavřený". A naopak, používání strojů (třeba v podobě předkopávání či zakopávání), při kterém se dolní část nohou volně pohybuje a není tak ničím fixována, je příkladem otevřeného kinetického řetězce.

Jak již tedy možná někoho napadlo, cviky s otevřeným kinetickým řetězcem charakterizují spíše cviky izolované, které daleko lépe izolují sval (např. již zmíněné předkopávání a zakopávání, ale třeba i bicepsové zdvihy, stahování horní kladky, či různá rozpažování s jednoručkami apod.). Naopak cviky s uzavřeným řetězcem charakterizují spíše cviky komplexní, které jsou ale přirozenější a funkčnější, neboť se blíží pohybům, které používáme v každodenním životě nebo při sportu. Mezi tyto přirozené komplexní pohyby s uzavřeným kinetickým řetězcem patří například dřepnutí (čili ve fitku dřepy), zvednutí něčeho ze země (čili ve fitku mrtvé tahy), vyzdvihnutí se někam (čili ve fitku shyby), nebo třeba odtlačení něčeho (čili ve fitku kliky, kliky na bradlech, zvedání pánve / Hip Thrust, nebo třeba Leg Press). Ne vždy toto ale platí. Například Bench Press spadá do kategorie komplexních cviků, přitom se ale jedná o cvik s otevřeným kinetickým řetězcem, protože na konci paží není pevný a stabilní povrch, ale pohybující se činka.