Jojo efekt

Jojo efekt znamená ztrátu tělesné hmotnosti v důsledku absolvování redukční diety, kdy se ale tato hmotnost po ukončení diety vrátí během krátké doby zase zpět. Daná osoba tedy z dlouhodobého hlediska nezhubne a někdy dokonce naopak ještě nějaké to kilo přibere. Důvody pro jojo efekt jsou různé a často spolu souvisí. Může to být extrémní dieta a vyčerpání organismu, adaptivní termogeneze, deprese ze selhání a zklamání, střevní mikrobiom, hormonální poruchy apod.

Adaptivní termogeneze

Návrat váhy na původní hodnotu (či dokonce vyšší) po jinak úspěšném zhubnutí má většinou na "svědomí" takzvaná adaptivní termogeneze neboli vzájemné působení metabolických, behaviorálních, neuroendokrinních a autonomních reakcí, jejichž cílem je udržet zásoby energie (tuku) v těle na "ideální" úrovni definované centrálním nervovým systémem. Zásoby energie v těle a zejména zásoby tuku jsou totiž z evolučního hlediska organismem aktivně "bráněny". Velkou měrou se na tomto odporu proti trvalému snížení hmotnosti podílí hormon leptin (viz další kapitola).

Pakliže budeme dlouhodobě ve výrazném kalorickém deficitu, kdy nám budou celou dobu chybět živiny a energie, tělo si po ukončení tohoto pro něho kritického stavu (za předpokladu, že zvýšíme příjem kalorií či se dokonce vrátíme k původnímu stravovacímu režimu před dietou) vezme potřebnou energii a živiny (i s vodou) zpět. A aby se organismus připravil na podobnou nouzovou situaci v budoucnu, přidá ještě nějaký ten tuk navíc. Čili po dlouhodobé drastické dietě adaptivní termogeneze během udržování hmotnosti upřednostňuje pozitivní energetickou bilanci a může tak zvýšit riziko opětovného získání hmotnosti (i s úroky).

Termogenní adaptace je u každého jiná a proto je u některých lidí účinnější než u ostatních. V některých případech může při hubnutí začít působení adaptivní termogeneze velmi brzy. To znamená, že se velmi brzy zpomalí i metabolismus a hubnutí se tím velmi ztěžuje. Někteří lidé mají tak velkou adaptivní reakci na omezení kalorií, že jim adaptivní termogeneze nejenže může ztěžovat hubnutí, ale také může ztěžovat udržování hmotnosti, jakmile už zhubnou. (zdroje)

Vliv leptinu

Když někdo hubne až příliš rychle (například radikálním snížením množství snědených kalorií), výrazně klesá společně s tukem i jeho hladina leptinu. To vede k většímu pocitu hladu a zvýšené chuti na jídlo. Mozek toto vyhodnotí jako stav nouze při hladovění a bude (díky adaptivní termogenezi) bránit tukové zásoby snížením bazálního metabolismu (tím se sníží počet spálených kalorií v klidu) a navíc se bude snažit ještě nějaké zásoby pro jistotu získat. Zároveň se sníží i motivace k fyzické aktivitě. Dotyčný tak již není schopen dále hubnout a dietu ukončí. Výsledek po ukončení diety je opětovné získání ztracené váhy zpět, protož tělo se chce po ukončení diety co nejrychleji vrátit do normálu. (zdroje)

Přemotivovanost

Dalším důvodem jojo efektu může být přemotivovanost jedince a s tím související příliš extrémní redukční dieta. Zpočátku může člověk zažít při hubnutí nadšení a hrdost na to, že dokáže odmítnout jídlo a úspěšně váhu redukovat. V průběhu času však přísné limity stanovené takovou extrémní dietou mohou způsobit stavy jako je únava, vyčerpanost a špatná nálada (někdy až deprese). To může následně ovlivnit jednak vůli pokračovat v dietě dál, ale také samotný proces úspěšného hubnutí. Hubnutí se totiž v důsledku adaptivní termogeneze zastaví. Nakonec se hubnoucí člověk vrací ke svým starým stravovacím návykům, navíc s přidanými emocionálními účinky, kdy si bude vyčítat to, že nedokáže omezením stravy zhubnout. Takový emocionální stav vede mnoho lidí ke konzumaci více jídla, než jedli před dietou, což má za následek rychlé přibývání na váze.

Opakované diety

Dále může jojo efekt souviset s opakovanými dietami. Neustálé přísné redukční diety mohou dělat opak toho, co chceme a nakonec vést k přibývání na váze. Důvodem je to, že náš mozek interpretuje tyto opakované extrémní výkyvy ve stravování jako "krátké hladomory". Organismus tedy přejde do režimu přežití a začne ukládat tuk pro budoucí opětovný nedostatek. Navíc můžeme být více náchylní k přejídání se (díky poklesu leptinu a zvýšení ghrelinu), což nejspíš bude naši snahu o zhubnutí také mařit. Lidé, co drží dietu prvně, budou naopak většinou hubnout snáze než ti, kteří se snaží hubnout opakovaně a opakovaně neúspěšně. Protože tělo u lidí bez neustálých diet "pochopí", že u nich je zásobování potravinami spolehlivé, takže není potřeba si dělat zásoby ve formě tukových zásob.

Změny mikrobiomu

Jojo efekt může souviset i se zdravou rovnováhou střevních bakterií (střevního mikrobiomu). Když je množství a rozmanitost prospěšných mikroorganismů během špatně nastavené diety narušena (dojde ke střevní disbióze), může být po ukončení diety výsledkem přibývání na váze.

Co platí na jojo efekt?

Všechny výše uvedené důvody jojo efektu jsou tedy i důvody, proč přehnané nízkokalorické diety, neustále opakované diety a pseudodiety různých celebrit dlouhodobě nikdy nepovedou k úspěchu.

Klíčem k zabránění jojo efektu u normálních zdravých lidí bez nějakých metabolických a hormonálních poruch je nastavení si nízkého kalorického deficitu po celou dobu diety (čili hubnout pozvolna), výživná strava s optimálním zastoupením všech makro i mikroživin (včetně vlákniny), dodržování pitného režimu, kvalitní a dostatečný spánek, minimum stresu a fyzická aktivita.

Stručněji řečeno, zabránění jojo efektu znamená úpravu své dosavadní životosprávy. Jakákoli dieta musí být funkční a hlavně dlouhodobě udržitelná. To znamená, že se musí stát součástí nového životního stylu.