Ghrelin

Ghrelin je hormon, který vzniká převážně v žaludku (ale také ve střevech) a následně je vylučován do krevního oběhu. Ghrelin u obézních i štíhlých osob zvyšuje příjem potravy (má orexigenní účinky - vyvolává chuť k jídlu) a snižuje energetický výdej, čímž se podílí na kontrole příjmu potravy a energetické bilanci, která vede k přírůstku tělesné hmotnosti. Bylo rovněž prokázáno, že ghrelin stimuluje uvolňování růstového hormonu z hypofýzy, čímž také může dojít k pozitivnímu nárůstu tělesné hmotnosti. Jeho orexigenní účinky jsou zřejmě způsobeny i tím, že ovlivňuje aktivitu bloudivého nervu (nervus vagus). Produkce ghrelinu v žaludku je tedy zvyšována hladověním a snižována jídlem (ghrelinu se proto také říká hormon "hladu").

Kromě ghrelinu hraje důležitou roli v regulaci příjmu potravy a tělesné hmotnosti i hormon leptin (který je anorexigenní a potlačuje chuť k jídlu navozením pocitu sytosti). Oba hormony působí na oblasti v hypotalamu, což vede ke změnám v příjmu potravy. Byla rovněž vyslovena hypotéza, že účinky leptinu mají vliv na potlačení sekrece ghrelinu. Účinky leptinu na energetickou homeostázu jsou totiž opačné než účinky ghrelinu. Leptin vyvolává úbytek hmotnosti potlačením příjmu potravy, zatímco ghrelin funguje jako signál stimulující chuť k jídlu. Jiné studie ale naznačují, že leptin nereguluje hladiny ghrelinu a je tedy možné, že leptinový a ghrelinový systém fungují při řízení energetické homeostázy nezávisle na sobě.

Leptin a ghrelin jsou tedy dva hormony, které mají zásadní vliv na energetickou bilanci. Leptin je prostředníkem dlouhodobé regulace energetické bilance, potlačuje příjem potravy, a tím vyvolává úbytek hmotnosti. Ghrelin je naproti tomu rychle působící hormon, který zřejmě hraje roli na začátku konzumace jídla.