Fytoestrogeny

Fytoestrogeny jsou přirozeně se vyskytující rostlinné sloučeniny (odtud předpona "fyto"), které se dělí do 4 hlavních tříd: izoflavony, lignany, kumestany a prenylflavonoidy. Přičemž z vědeckého a lékařského hlediska jsou nejzajímavější především izoflavony.

Fytoestrogeny či izoflavony mají chemickou strukturu podobnou hormonu estrogenu, vážou se na estrogenové receptory a aktivují je a za určitých experimentálních podmínek in vitro (v umělých podmínkách laboratoře) a in vivo (při výzkumech na zvířatech a lidech) mají účinky podobné estrogenům. Z tohoto důvodu jsou tyto látky klasifikovány jako fytoestrogeny a proto se o fytoestrogenech (izoflavonech) hovoří jako o možných přírodních alternativách konvenční hormonální léčby a většina klinických výzkumů (v praxi na lidech) zahrnujících izoflavony se zaměřuje na poznání jejich účinků u žen po menopauze (po přechodu).

Fytoestrogenům / izoflavonům se přisuzuje řada zdravotních výhod, kdy mohou být (především kvůli svým antioxidačním účinkům) účinné v prevenci rakoviny (např. rakoviny prsu či prostaty), srdečních onemocnění, osteoporózy, či metabolického syndromu včetně obezity. Fytoestrogeny / izoflavony mají rovněž podle některých studií pozitivní vliv na nepravidelnost menstruace a zmírňují menopauzální příznaky.

Navzdory četným přínosům pro člověka jsou ale mnohé z nich také považovány za takzvané endokrinní disruptory. Což znamená, že zasahují do endokrinního (hormonálního) systému a mohou mít nežádoucí účinky na zdraví, především na reprodukční orgány. Endokrinní disruptory ale také mohou způsobit rakovinu, či obezitu. Nicméně tyto nežádoucí účinky byly zjištěny především na základě studií na zvířatech, navíc zdravotní problémy většinou způsobují endokrinní disruptory v podobě umělých chemických látek jako jsou například pesticidy dichlordifenyltrichlorethan - DDT, či polychlorované bifenyly - PCB.

Nejvyšší koncentrace izoflavonů se vyskytuje v sóji.

Více se lze dozvědět také z tohoto článku: