Citlivost na sůl

Citlivost na sůl je komplexní jev, který souvisí s řadou fyziologických, environmentálních, genetických, zdravotních a demografických faktorů. Tato citlivost se dá definovat jako zvýšení (kolísání) krevního tlaku v reakci na různě vysoký příjem soli (sodíku) ve stravě v průběhu několika dnů až týdnů. Citlivost na sůl tedy způsobuje to, že jednotlivci reagují na příjem soli ve stravě různě, přičemž u některých se s rostoucím množstvím soli ve stravě zvyšuje krevní tlak, zatímco u jiných se krevní tlak významně nemění.

Dosavadní výzkumy naznačují, že míra kardiovaskulárních příhod, fatálních i nefatálních, je významně vyšší u lidí citlivých na sůl a že citlivost na sůl je tak nezávislým rizikovým faktorem různých kardiovaskulárních onemocnění a úmrtnosti. Skupiny s vyšším rizikem vzniku citlivosti na sůl (a tedy vyšším rizikem zdravotních problémů) jsou pak zřejmě ženy po menopauze, černošská populace, starší jedinci (nad 45 let) a také osoby s nadváhou. Čili silnými demografickými prediktory citlivosti na sůl jsou pohlaví, rasa a věk. Avšak podle této metaanalýzy nejsou v účinku omezení soli na krevní tlak mezi etnickými skupinami (bělochy, černochy, Asiaty) žádné statistické rozdíly a denní množství soli by se tedy mělo doporučovat bez ohledu na etnickou příslušnost.

Kromě sodíku ze soli ve stravě hrají důležitou roli při vzniku a prevenci citlivosti na sůl i další dietní faktory (například příjem draslíku, vápníku, vitaminu D, antioxidačních vitaminů a bílkovin bohatých na aminokyselinu L-arginin). Naopak strava podobná typické západní stravě, která je bohatá na trans tuky, glukózo - fruktózový sirup, spolu s nadměrnou konzumací alkoholu může u lidí zhoršovat změny tlaku citlivé na sůl, což vede k rychlejšímu nástupu vysokého krevního tlaku (hypertenze) anebo kardiovaskulárních onemocnění.

Více o soli a sodíku se lze dočíst také zde: