Pokud chce někdo dosáhnout v jakémkoli sportu dobrého výsledku, musí svoji disciplínu pravidelně cvičit (trénovat) a musí tomu podřídit i svoje mimotréninkové aktivity. To znamená mít odpovídající životní styl. Ve světě fitness hraje správný životní styl klíčovou roli. Je to jednak tím, že posilování a věci kolem toho jsou životní styl sám o sobě, a potom (na rozdíl od většiny jiných sportovních činností) je výsledkem snahy vyznavače fitness cítit se zdravě a dobře fyzicky vypadat. Být tělesně i duševně funkční a být patřičně osvalen při málem množství podkožního tuku. Bez úpravy životního stylu lze tohoto docílit velice těžko. A jedna z prvních věcí, na kterou bychom se měli zaměřit, je strava a správná volba potravin.
Dá se říct, že (bez ohledu na cvičení) existují tři kategorie potravin. Jsou potraviny vhodné (ty může jíst kdokoli), příležitostně vhodné (ve smyslu nepřehánět to s nimi, pozor by si měli dávat hlavně hubnoucí lidé a lidé neaktivní se sedavým způsobem života) a nevhodné (pro kohokoli). Jak už jsem naznačil v předcházejícím odstavci, pro pozitivní výsledky je strava ve fitness aktivitách naprosto klíčová (stejně jako trénink a regenerace).
Ale úplně stejně klíčová je strava i pro člověka, který nesportuje a ani necvičí. Který se chce prostě jenom dobře cítit a který chce mít svoji váhu pod kontrolou. Z tohoto důvodu se dá říct, že neexistuje fitness strava nebo fitness potraviny, ale prostě jen vhodná strava a vhodné potraviny pro úplně každého. Strava "fitnessáka" by se nějak zásadně neměla lišit od stravy běžného nesportujícího člověka.
Neexistuje fitness strava nebo fitness potraviny, ale prostě jen vhodná strava a vhodné potraviny pro úplně každého. Strava "fitnessáka" by se nějak zásadně neměla lišit od stravy běžného nesportujícího člověka.
Samozřejmě jsme jen lidé a chceme si také užívat. Je proto zbytečné (když nejsme profesionální sportovci) držet vhodnou stravu za každou cenu na 100%. Občas si přece můžeme dopřát něco z méně vhodné stravy a tolik se nestresovat. Kolik kdo může "zhřešit" je ale u každého jinak. Někdo si můžeš dovolit více, někdo se musí naopak celkem hodně hlídat. Každý člověk je jiný, každý má jiný metabolismus.
Mě osobně se líbí pravidlo 80:20. Když někdo není z nějakého důvodu schopen držet stravu na 100% (to asi většina běžných lidí 😊), tak si může jídelníček rozdělit například na 80% pro vhodnou stravu a na 20% pro o něco méně vhodnou stravu (viz níže). Tyto čísla se samozřejmě nemusí dodržovat přesně. Zaleží na tom, jak moc má někdo tendence ke snadnému nabírání tuku a jaký má cíl (a jak moc rychle k němu chce dojít). Prostě jde o to, aby většina stravy byla nutričně hodnotná a třeba v případě hubnutí i energeticky méně hustá.
TIP Kdo nestíhá, nebo odmítá sám "řešit" stravu (např. nákupy vhodných potravin, složení jídla a makroživin, samotné vaření apod.) a chce mít větší jistotu toho, že nejí nějak špatně (ať už z hlediska kvality potravin a jídla, či z kalorického hlediska), může vyzkoušet služeb rozvážkové firmy NutritionPro.
Společnost NutritionPro Vám z kvalitních surovin uvaří chutné jídlo, které je nutričně hodnotné a vyvážené, a které je kaloricky nastavené dle Vašich cílů (redukce tuku, budování svalů, udržování váhy). A navíc Vám toto jídlo přiveze (v Praze dokonce zdarma). Využít můžete rovněž i služeb nutričního specialisty, kdy konzultace s ním je zahrnuta v ceně každého programu. Více informací o službách této firmy můžete získat zde.
![]() |
Omega-3 krom jiného působí v těle proti zánětům
Omega-3 Fatty Acids and Inflammatory Processes
Omega-3 fatty acid-derived mediators that control inflammation and tissue homeostasis
Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids and Inflammatory Processes: Nutrition or Pharmacology?
Marine omega-3 fatty acids and inflammatory processes: Effects, mechanisms and clinical relevance
n-3 polyunsaturated fatty acids, inflammation, and inflammatory diseases
The Importance of the Ratio of omega-6/omega-3 Essential Fatty Acids
Omega-3 Fatty Acids and Their Role in Central Nervous System - A Review
Omega-3 Fatty Acids and Depression: Scientific Evidence and Biological Mechanisms
The omega-6/omega-3 fatty acid ratio, genetic variation, and cardiovascular disease
Omega-3 PUFA derived anti-inflammatory lipid mediator resolvin E1
Omega-3 fatty acids and inflammatory processes: from molecules to man
Omega-3 mají pozitivní účinky na naše zdraví (na srdce, cévy a tlak, cholesterol, triglyceridy, cukrovku, mikrobiom, deprese, revma, mozkové příhody apod.)
Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids and Their Health Benefits
Omega-3 fatty acids in health and disease and in growth and development
Impact of Omega-3 Fatty Acids on the Gut Microbiota
Omega-3 Fatty Acids and Depression: Scientific Evidence and Biological Mechanisms
Omega-3 Fatty Acids and Their Role in Central Nervous System - A Review
Omega-3 Fatty Acids in the Management of Epilepsy
Omega‐3 fatty acids in prevention of diabetic retinopathy
The Importance of the Ratio of omega-6/omega-3 Essential Fatty Acids
Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids and Cancer
Validation of a meta-analysis: the effects of fish oil in rheumatoid arthritis
Omega-3 Fatty Acids and Cardiovascular Disease: Are There Benefits?
![]() |
Spíše než samotná fruktóza je problém její nadměrné množství
Souvislost mezi příjmem nasycených tuků a vznikem srdečních chorob je nejednoznačná
Saturated Fat: Part of a Healthy Diet
Fat, Sugar, Whole Grains and Heart Disease: 50 Years of Confusion
Dietary saturated fat and heart disease: a narrative review
Effects of dietary fats on blood lipids: a review of direct comparison trials
The Questionable Benefits of Exchanging Saturated Fat With Polyunsaturated Fat
Nevyvážená konzumace omega-6 a omega-3 ve stravě může být pro lidské zdraví škodlivá a může vést k zánětům a řadě chronickým onemocněním
The importance of a balanced ω-6 to ω-3 ratio in the prevention and management of obesity
Omega-3 fatty acids in health and disease and in growth and development
Importance of maintaining a low omega–6/omega–3 ratio for reducing inflammation
The importance of the ratio of omega-6/omega-3 essential fatty acids
The omega-6/omega-3 fatty acid ratio, genetic variation, and cardiovascular disease
Health Implications of High Dietary Omega-6 Polyunsaturated Fatty Acids
An Increase in the Omega-6/Omega-3 Fatty Acid Ratio Increases the Risk for Obesity
![]() |
Sem tam samozřejmě můžete, ale je lepší tyto potraviny omezit na minimum.
![]() |
Sacharidy z první skupiny mají velký sytící efekt díky svému složení (komplexní struktuře) a vláknině. To znamená, že mohu být déle zasycen. Komplexní složení těchto sacharidů rovněž způsobuje pomalejší (postupné) vstřebávání zkonzumovaných sacharidů do krve (pomalejší vzestup krevní glukózy - glykémie), což má za následek vyloučení menšího množství inzulínu, a to zmenšuje riziko uložení přebytečné energie (glukózy) do tukových zásob. Potraviny z první skupiny obsahují také více mikroživin a jiných tělu prospěšných látek.
Bílkoviny mají vysoký termický a sytící účinek
Protein, weight management, and satiety
The effects of high protein diets on thermogenesis, satiety and weight loss: a critical review
The Significance of Protein in Food Intake and Body Weight Regulation
Effect of a High-Protein Breakfast on the Postprandial Ghrelin Response
A high-protein diet for reducing body fat: mechanisms and possible caveats
A Brief Review of Higher Dietary Protein Diets in Weight Loss: A Focus on Athletes
Dietary protein, weight loss, and weight maintenance
Bílkoviny z první skupiny jsou živočišného původu. To znamená, že obsahují všechny esenciální aminokyseliny, které jsou důležité pro budování či udržení si svalové hmoty. Kvalitní zdroj bílkovin z první skupiny má rovněž velký sytící a termický efekt. To vše se hodí například při redukční dietě.
Tuky z první skupiny jsou prospěšné pro náš hormonální, kardiovaskulární, imunitní i nervový systém.
Celkově pak mají potraviny z této skupiny nižší energetickou hustotu (až na výjimky) a také vyšší index sytosti, čili dokážou na delší dobu zasytit při nízkém obsahu kalorií.
Potraviny z druhé skupiny jsou v podstatě nezávadné (v rozumném množství), či dokonce některé zdraví prospěšné. Jde o to, že to jsou buď nutričně méně hodnotné potraviny (takže se snižují benefity z první skupiny), nebo že jsou příliš kalorické (mají většinou vyšší energetickou hustotu). Že jsou příliš kalorické ani tak nevadí v případě, když má člověk jídelníček pod kontrolou. Ale většina lidí si kalorie nepočítá, takže se konzumací kalorických potravin z druhé skupiny lehce dostanou do kalorického nadbytku.
Čili jinak řečeno, vyšší konzumací potravin z druhé skupiny si zmenšíme prostor na potraviny z první skupiny, a pokud si za účelem zhubnutí nějakým způsobem hlídáme či počítáme kalorie, tak musíme být více na pozoru. Nehledě k tomu, že se většina jídel z druhé skupiny do kalorických tabulek špatně započítává (např. guláše, polévky a celkově většina jídel z české kuchyně). Není to tedy úplně o zákazu nebo o vyloučení nějakého jídla (potraviny), ale mělo by se spíše více přemýšlet nad množstvím.
Krom toho, že tyto potraviny tělu nic nedají (jsou to tzv. prázdné kalorie) a jsou moc slané, sladké či tučné (tudíž kalorické), tak nadměrnou konzumací těchto potravin (společně se sedavým způsobem života) se lidé vystavují rizikovým faktorům (pojmenovaných jako metabolický syndrom), které mohou vést k různým civilizačním chorobám či patologickým stavům. Může jít například o aterosklerózu, infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu, hypertenzi, obezitu, cukrovku, rakovinu, zácpu atd.
Pokud se Vám mé ČLÁNKY, nebo jiný obsah na těchto stránkách líbí, můžete mne v mé činnosti podpořit malým darem, nebo nákupem zboží či služeb u mých oblíbených firem. Více informací se můžete dozvědět zde. Děkuji Vám.
Líbí se Vám tento článek? Chcete ho sdílet?
Jsem Karel Šmída, pro přátele
Charlie, a jakožto
osobní trenér a popularizátor kondičního posilování pomáhám lidem
změnit se jednak tělesně směrem ke zdraví a kráse, ale také duševně ke zdravějšímu životnímu stylu a k úpravě svých zakořeněných (zlo)zvyků a stereotypů.
STRAVA | CVIČENÍ | REGENERACE | TĚLO |