ČLÁNKY
Články umístěné pod jednotlivými kategoriemi a štítky se týkají převážně posilování, výživy a zdravého životního stylu a jsou orientované na obyčejné naturální kondiční cvičence.
Většina závažných tvrzení, která se v těchto článcích vyskytují, jsou řádně ozdrojována. Čili tyto mé články jsou krom jiného postaveny i na evidence-based science, což znamená, že si nic nevymýšlím a že vycházím z nějakých seriózních zdrojů.
Jinak řečeno, snažím se i o to, aby informace v mých článcích měly (kromě mých osobních názorů) i nějaké vědecké opodstatnění.
STRAVA(23) | CVIČENÍ(26) | REGENERACE(6) | TĚLO(18) |
Jak často bych měl procvičovat jednotlivé svalové partie, abych dosáhl co nejlepších výsledků? Tohle je dobrá otázka, kterou ale v praxi dle mého názoru moc lidí "neřeší". Pokud jde ale o svalový růst, tak frekvence tréninků, nebo lépe řečeno frekvence procvičovaných svalů v týdnu, se považuje za důležitou proměnnou, která ovlivňuje růst svalů a síly a tedy i celkově naše výsledky. Anebo ne? Záleží na tom? PŘEČÍST |
|
Ačkoli se často má za to, že frekvence tréninku se vztahuje k celkovému počtu tréninků v týdnu, z hlediska svalového růstu je však důležitější spíše počet kolikrát v týdnu je určitá svalová partie procvičena. Když se tedy mluví o frekvenci tréninků, nemyslí se tím celkový počet tréninků v týdnu. Zdá se, že tréninkový objem je klíčovým faktorem při stimulaci svalového i silového růstu. Když je však objem tréninku vyrovnaný, účinek frekvence tréninku je zřejmě podobný, čímž tedy objem hraje důležitější roli nežli výběr typu tréninku (zdali budeme cvičit split, nebo třeba fullbody). Jelikož syntéza svalových bílkovin, únava i obnova glykogenu po silovém tréninku trvá 1 - 2 dny a únava se během tréninku hromadí a na tréninkové frekvenci při srovnaném tréninkovém objemu zřejmě nezáleží, tak dává smysl si tréninkový objem na jednu svalovou skupinu rozložit do více dnů a procvičit tak každý sval v těle vícekrát v týdnu. Fullbody trénink není jenom pro děti či začátečníky, ani jenom pro holky nebo seniory, jak už jsem také někde zaslechl a někde se dočetl 😃. Je to plnohodnotný, účinný, časově efektivní a kdo chce, tak i pořádný hard core trénink. |
|
2.1.2025 | kategorie: CVIČENÍ | štítky: posilování svaly trénink porovnání |
Přední a zadní výpady jsou dvě základní varianty komplexního cviku, které efektivně posilují svaly nohou, zlepšují rovnováhu a zapojují i střed těla. Zároveň se jedná o takzvané cviky funkční napodobující pohyby při chůzi, běhu, či třeba při zdolávání schodů. Oba typy výpadů mají svá určitá specifika, která ovlivňují způsob provedení a tedy i zapojení svalů. Jaká jsou ale ona specifika a jaké jsou mezi těmito variantami rozdíly? PŘEČÍST |
|
Výpady podporují aktivační pohybové vzorce podobné vzorcům funkční aktivity v běžném každodenním životě. Při výpadech se totiž zapojují a spolupracují stejné svaly jako při běžné chůzi, avšak oproti chůzi jsou výpady náročnější a to i co se koordinace v prostoru týče. Zadní výpady jsou díky delší době pod napětím v kvadricepsu, nedynamické povaze cviku a tedy možnosti použití větších vah minimálně podobně účinné z hlediska budování svalové hmoty předních stehen, jako výpady přední. Zadní výpady více aktivují hýžďové svaly a hamstringy kvůli jinému těžišti těla a kvůli jiné mechanice pohybu, která vyžaduje větší extenzi v kyčlích, čímž dochází k většímu důrazu na zadní řetězec. Pokud chce tedy někdo cíleně posilovat hýžďové svaly a zároveň více zapojovat hamstringy, jsou zadní výpady vhodnější volbou nežli výpady přední. |
|
5.12.2024 | kategorie: CVIČENÍ | štítky: cviky vs. porovnání posilování trénink |
Potraviny obsahují některé na teplo citlivé a tedy nestabilní živiny, mezi které patří především mikroživiny (čili vitamíny a minerály). Proto podmínky zpracování a různé kulinářské úpravy těchto potravin mohou ovlivnit celkový obsah mikroživin v hotovém jídle. Tyto změny tedy závisí nejen na samotné potravině, ale především na způsobu vaření, kdy teplota a délka vaření jsou klíčovými faktory. K jak moc velkým ztrátám ale v uvařených pokrmech dochází? PŘEČÍST |
|
Je dobré mít na paměti, že pokud vodu na vaření potravin použijeme a sníme (čili pokud vodu nevylejeme do dřezu a vývar zkonzumujeme), vyluhovaný vitamín C ve vývaru se do našeho těla dostane a je tělem využitelný. Takže v případě například zeleninových polévek nejsou ztráty vitamínu C při vaření zeleniny tak velké. Pokud jde o mléko, tak degradace syrového mléka tepelnou úpravou není z hlediska vitamínu C i B předmětem zájmu, protože mléko není primárním zdrojem těchto mikroživin. Co se tedy ve vodě rozpustných vitamínů týče, tak z tohoto hlediska je vliv pasterace či UHT ošetření na výživovou hodnotu mléka víceméně minimální. Zajímavé je, že po uvaření některých potravin se může obsah některých vitamínů a minerálů naopak zvýšit, protože tepelná úprava může narušit buněčné stěny těchto potravin, čímž se mohou (mikro)živiny více uvolnit nad původní stav a následně se organismem lépe a více vstřebat. |
|
5.10.2024 | kategorie: STRAVA | štítky: zdraví potraviny |
Doplňky stravy jsou běžně konzumovány kvůli údajným zdravotním či sportovním přínosům. Jednou z oblíbených kategorií těchto doplňků jsou i různé "detoxikační" produkty, o kterých se tvrdí, že mají odstraňovat škodlivé látky z těla a snižovat hmotnost. To by celkově mělo vést k posílení našeho zdraví a ke zlepšení kvality našeho života. Ačkoli existují určité důkazy o tom, že některé rostlinné složky mohou mít detoxikační účinky, důkazy podporující účinnost detoxikačních diet jsou omezené. Jak to tedy s těmito dietami je? PŘEČÍST |
|
Detoxikační průmysl funguje na principu, že jakákoli úroveň cizorodé chemické látky v těle by měla být důvodem k obavám, ačkoli tato představa není ničím podložena. Náš organismus si během evoluce vyvinul složité mechanismy pro odstraňování nežádoucích látek (toxinů) a to především prostřednictvím jater, ledvin, trávicí a lymfatické soustavy, kůže a plic. Neexistuje žádný přesvědčivý výzkum, který by podpořil používání detoxikačních diet k odstranění toxinů z těla. Nejlepším řešením je samozřejmě potřebám detoxikace předcházet a to nějakým konzistentním rozumným životním stylem se zdravými návyky, s dostatkem pohybu, spánku, vody, ovoce, zeleniny, celozrnných potravin, komplexních sacharidů, kvalitních bílkovin a zdravých tuků. |
|
19.5.2024 | kategorie: TĚLO | štítky: hubnutí suplementace zdraví energie únava |
"Chceš větší bicepsy? Tak cvič nohy". Tato na první pohled trochu zvláštní rada je mezi silovými sportovci celkem populární a vychází z předpokladu, že cvičením nohou (jakožto velkých svalů v těle) těžkými komplexními cviky dochází k velkému uvolnění anabolických hormonů během i po tréninku, což nám následně pomůže i při budování bicepsů (či tricepsů, nebo prostě jakýchkoli jiných menších svalů). Má toto tvrzení ale nějaké vědecké opodstatnění? Dochází vůbec po silovém tréninku ke zvyšování anabolických hormonů a má to nějaký vliv na svalový růst? PŘEČÍST |
|
Zdá se, že pro syntézu svalových bílkovin a následný svalový růst mají mnohem větší význam lokální (intramuskulární) mechanismy na úrovni samotných svalů, nežli systémová hormonální odezva. Čili především mechanické napětí, svalové poškození a metabolický stres. Ve vědeckých kruzích aktuálně převažuje spíše názor, že pokud skutečně existuje vztah mezi akutním zvýšením anabolických hormonů po tréninku a svalovým růstem, celkový rozsah tohoto účinku je zřejmě malý. |
|
8.4.2024 | kategorie: CVIČENÍ | štítky: posilování svaly trénink |
Je dobře známo, že při optimalizaci svalových adaptací vyvolaných silovým tréninkem je důležitým faktorem manipulace s proměnnými. Jednou z tréninkových proměnných, které je však věnována poměrně malá pozornost, je i rozsah pohybu při vykonávání cviků. Má však smysl se touto problematikou vůbec zabývat? Liší se v něčem úplný a neúplný rozsah pohybu? Záleží vůbec na tom? PŘEČÍST |
|
Zdá se, že trénink v částečném rozsahu pohybu (PROM) může být stejně účinný (nebo dokonce účinnější) nežli trénink v plném rozsahu pohybu (FROM), ale pouze za předpokladu, že PROM bude probíhat v zóně počátečního zdvihu, kdy jsou svaly nataženější. Lze tedy předpokládat, že po dosažení určitého prahu v rozsahu pohybu (ROM) není dalším zvyšováním ROM daného cviku dosaženo žádného dalšího přínosu (za tento práh se většinou považuje oblast "sticking point"). Výzkumy naznačují, že silový trénink nemusí být pro optimální výsledky binární volbou a tedy že nemusí zahrnovat buď trénink pouze v plném rozsahu pohybu (FROM), nebo pouze v částečném rozsahu pohybu (PROM). Z praktického hlediska by tedy vrcholoví i kondiční cvičenci mohli při sestavování tréninku za účelem svalové hypertrofie zvážit použití PROM (v jeho první části) v kombinaci s tréninkem ve FROM, což by ve výsledku mohlo podpořit synergické účinky na růst svalů. |
|
26.9.2023 | kategorie: CVIČENÍ | štítky: posilování svaly trénink porovnání vs. |
KDO JSEM?
Jsem Karel Šmída, pro přátele
Charlie, a jakožto
osobní trenér v Praze a popularizátor kondičního posilování pomáhám lidem
změnit se jednak tělesně a kondičně směrem ke zdraví a kráse, ale také duševně ke zdravějšímu životnímu stylu a k úpravě svých zakořeněných (zlo)zvyků a nevhodných stereotypů.
Více informací naleznete na mé
úvodní stránce.
STRAVA(23) | CVIČENÍ(26) | REGENERACE(6) | TĚLO(18) |